Naranjo de Bulnes 2519m - Pyreneje, Verdon - J. Francie
Naranjo de Bulnes 2519m – Pyreneje
Verdon – J. Francie
13.06.-02.07.2009
Joskin (Neratovice)+Iva
Pokud jde o hory, stačí zadat kótu a VALÍM. Rozhodnutí padlo tři týdny před odjezdem a příprava včetně mě…(a děláš něco? A sežeň! A ušij! A zjisti! A lez!) a ODJEZD.
13.-15.6.
Valíme směr Arenas de Cabrales – Národní park Picos de Europa - Puente Poncebos. Sebou máme téměř expediční výbavu: vše na všechno a jídlo na tři týdny. Vynáška do hory (já svini, Joskin bachyni) se konala 2x a totéž samozřejmě dolů, což nám přineslo obdiv domorodců a zkracující se časy. Jsme u chaty Urriellu v 1953m. Blízko je pěkný bivak 1+k+k s možností vodního zdroje na chatě.
Naranjo de Bulnes
To vše nahoru
Rosný bod 100%
Joskin na máááx
Ovečky, co mi sežraly koření s pixlou od kinofilmu
Naranjo de Bulnes
Naše 1+K+K, v pozadí chata Urriellu
16.6.-24.6.
4x ze všech stran na vrchol na Naranjo de Bulnes:
Cepeda 6+, 350m, zajištěno štandově, občas skoba rezka
Joskin tahá, já uklízím a hnedle u prvního jištění zmrtvím vklíněnec. Jsem poslána do daleka a tato vzdálenost mi v dalších tisíci případech pomohla ono jistítko vždy uprosit, aby vylezlo ven. Pod vrcholem je skalní průlezové okýnko (bacha, není pro velké hrudní koše).
Cepeda
Průlezové okno pro žížaly
Rabada Navaro 6a, A2(6c+), 750m
Vstáváme v 5h, nástup je nám znám, ale, ale překvapeníííí, jsou tu natažený fixy . Nevadí valíme. Joskin je nalezlej do cesty. Jenže přichází fixáci a my je pouštíme, aby nám nefuněli na záda. Hrabou se tam dost dlouho, ale my taky. Mraky jištění po svejch a velké zdržení je tu. V 19h Joskin velí bivak či slanění!?! A pokud bivak, tak tady, dál nejdu. Meteoprognóza na zítra je polojasno, zásoba vody polosucho, stav duše jasno. Bivak TADY byla sklouzávající polička 20/60cm, s vybavením dvojžďáráku, péřové vesty, goráčovky, kulicha, nohy ňák zavěšený do smyce, hlava zapasovaná mezi zatěžkané smyce – tím byla i půlena, zadek střídán na L+P a to vše 11hodin za nádhernýho západu, zpěvu české mantry a mikrospánku. V 6h snídaně ve visu, pár odpočítaných loků, čůrat není co, ve střevech se mi dělaj granule, tak co tady – VALÍME dál. Šroubujeme se úzkými komíny. Pořád mi něco dře, drží, nepustí . Jupííí, vrchol, foto, slanění z druhé strany, umejt, večeře, spim. Joskin pochopil můj relax, vstáváme v 10h. Po polední snídani jdeme pro další matroš k červené Barušce. Boříme se do deštné mlhy a dole skoro prší.
Rabada Navaro
Náš bivak
Vize z bivaku - číšník se zmrzlinou
II. den
Spali a spali
II. vynáška
La vía normal 5-, 155m
Krásná i pro bloudila čitelná cesta
Moře z vrcholu
Pidal Cainejo 5+, 450m
Slunce v nádechu
Mé lázně
Hora nás pustila 4x k sobě, dala nám jen to dobré a kdo ví, ví, že je čas odejít, aby se mohl zase vrátit.
Živly nám byly nakloněny a přesto, že celá Evropa byla pod přívalovými dešti, my se měli dobře a vše nám tady vyšlo. Vůbec se mi odtud nechce, ale…
25.6.-30.6. kaňon Verdon
Přejíždíme do Verdonu. Zůstáváme na jednu noc v kempu s dobrou cenou a teplou vodou. Tady necháváme k uložení nepotřebné věci v kanceláři (skříň na to neměli a mít nemohli). Díky Márovi
tušíme co, kde, jak. Hledání cest je tu trochu tápáním. Co jsme si našli, to jsme vylezli a to v této oblasti je to nejdůležitější. Musí se tu nejdřív slanit, aby se mohlo vylízt. Ve stěně nás jeden den chytá buřina s kroupami do přilby. Chybí nám poslední dýlka, takže valíme proti proudu krup, vody, hlíny a totálně prolitý máme vrchol – parkoviště s Baruškou. Skupina Čechů, co byli pod námi, byla nucena k ústupu a pěšky v lezkách tahli kaňonem. Tvrdá škola, ale nijak je to nepoznamenalo.
Něco z Verdonského deníčku: klasik Joskin si vybral a našel krásnou cestu: Demande VI.A, 320m. Vstáváme v 6h, abychom stihli výlez do odpolední –časté buřiny Závěrem je tu komínová orgie (tady si musel heknout každej, takže já o trochu dřív…) . Je to nádherná cesta.
Nás je víc, naše je i cesta
Nejdřív dolů, pak nahorůů
Dravci si hrají s poryvy
Hledání
Výlez u Demande
Nosorožec Verdonský
Komínové nekonečno
Klíčový chyt
Relax v kaňonu
1.-2.7.
Valíme domů. Najeto přes 5000km, co jsme chtěli,to jsme měli a za to vše já děkuji všemi směry, páč to vše není samozřejmostí. Byl to Joskinův projekt a jsem ráda, že…
Poslední noc
PS: Joskine díky